Historie školy
Z náměstí na sídliště
Základní škola na Masarykově náměstí měla ve školním roce 1991/1992 ve dvaceti dvou třídách 670 dětí. Rozhodnutím okresního hygienika měla být k 30. 6. 1991 uzavřena, později bylo toto rozhodnutí o rok odloženo. V listopadu 1991 vyslovilo zastupitelstvo města souhlas s rekonstrukcí školy, ke které měla patřit i vedlejší budova bývalého ředitelství JMD. Byl zpracován projekt generální opravy školy, který se několikrát předělával tak, aby odpovídal tehdejším hygienickým požadavkům a současně vytvářel i optimální podmínky pro výchovný a vyučovací proces. Poslední schůzka všech zainteresovaných pracovníků proběhla v polovině února 1992, přemýšlelo se, jak skloubit vyučování s připravovanou generální opravou, která měla probíhat za provozu školy.
Za několik týdnů se všechno radikálně změnilo, generální přestavba školy se neuskuteční. Škola se přestěhuje na nedaleké sídliště, kde v té době stály skelety několika budov, o jejichž účelu do té doby nikdo nic nevěděl. Zdálo se nemožné za pět měsíců změnit rozkopané staveniště na funkční školu. Proto se připravil plán, podle něhož by se třídy 2. stupně přestěhovaly na Dům dětí (bývalá budova OV KSČ), kde od září 1990 měla škola 8 tříd 1. stupně, zbývající by dočasně přešly do obou škol v Bažantnici. Současně se připravovala optimistická varianta - jednalo se s dětmi dojíždějícími ze sídliště Jihovýchod do Bažantnice i s jejich rodiči, zda by nechtěly navštěvovat novou školu.
Ještě v polovině srpna 1992 se tyčilo kolem levé části budovy lešení, polovinu školy tvořily holé panely, betonové podlahy a strašidelná schodiště. Stala se však neuvěřitelná věc, nový školní rok 1992/1993 byl1.září slavnostně zahájen v plně funkční a téměř vybavené budově.
V prvních letech měla škola značně netradiční složení. Ze 34 tříd tvořilo 21 tříd 1. stupeň (až do roku 1996 patřil 5. ročník ke 2. stupni) a z nich celá třetina patřila jenom žákům 1. ročníku. Až za 10 let se podařilo složeni zoptimalizovat - v každém ročníku bylo po čtyřech třídách.
Ještě před otevřením školy rozhodlo zastupitelstvo, že škola musí přijmout všechny budoucí prvňáčky ze sídliště, což způsobilo značné problémy. Aby mohli být přijati všichni prvňáčci, kterých v těch letech jenom na sídlišti JV bývalo přes dvě stě, musely školu opouštět děti zbývajících ročníků. Tak během sedmi let odcházelo z různých ročníků do jiných hodonínských škol několik set dětí. Současně se měnily i třídní kolektivy v rámci ročníku.
Během 10 let činnosti působilo ve škole 80 pedagogů, přičemž kmenový počet pedagogických pracovníků byl vždy vyšší než pětačtyřicet učitelů. Ke změnám docházelo vesměs z důvodů odchodu nebo návratu z mateřské dovolené, odchodu do důchodu nebo následkem přestěhování.
Od září 1993 byl zahájen provoz v nové školní jídelně s kapacitou 800 strávníků. Od dubna 1994 se začal používat sportovní pavilon, v němž jsou tři tělocvičny.
První dva roky se děti pod vedením pedagogů podílely na vytvořeni estetického prostředí celého učebnového pavilonu a samy dbaly na to, aby jejich práce nebyla znehodnocena. Během této doby byly rovněž dobudovány sportovní sektory uvnitř školního areálu.
Vzdělávací činnost
S aprobovaností pedagogických pracovníků většinou nebyly problémy. Přesto přidělit předměty na 2. stupni podle aprobovanosti v důsledků různého počtu hodin jednotlivých předmětů ve třídách i v ročnících je zcela nemožné. Po ukončeni přechodných projektů jsme přešli na vzdělávací program základní škola. Do zavedení cizích jazyků od 4.ročníku (1997/1998) jsme měli povolený experiment se zaváděním anglického, německého i francouzského jazyka. Z MŠMT jsme od září 1995 získali povolení pro práci speciální pedagožky. Jejím úkolem je péče o žáky se specifickými poruchami učení. Tito žáci navštěvovali individuálně i ve skupinách odborně vybavený kabinet speciální pedagogiky, nemuseli přecházet na určitou dobu do jiné školy a opět se vracet zpět. Po celou dobu individuální péče tak mohli zůstat na kmenové škole. Experiment se osvědčil a běží již osmým rokem. Dostal se do povědomí pedagogů okresu a několik škol projevilo zájem pracovat podle našeho vzoru.
O dobré práci pedagogického sboru svědčí skutečnost, že v některých letech naši absolventi tvořili třetinu žáků hodonínského osmiletého gymnázia a čtvrtinu čtyřletého gymnázia.
Žáci naší školy se v průběhu let zúčastňovali celé řady soutěží a olympiád pořádaných pedagogickým střediskem. Patřili k těm, kteří obsadili ve vědomostních soutěžích nejpřednější místo v matematice (David Bařina, Martin Jurkovič, Soňa Kotásková, Jan Drábek, Roman Teplý), zeměpise (David Svoboda, Michal Geher), fyzice (Petr Kolářík), němčině (Ladislav Malý), Pythagoriádě (Lukáš Pěnčík) atd.
Samostatnou kapitolou jsou úspěchy v talentové soutěži Psaní na PC pořádané Obchodní akademií v Hodoníně. Robert Zlocha zvítězil třikrát za sebou a vždy překonal český rekord. Výjimečného výsledku dosáhly i Michaela Hetnerovičová a Petra Moučková. Robert Zlocha byl pozván jako jediný zástupce ZŠ i na celorepublikovou soutěž studentů středních škol a skončil čtvrtý. I další chlapci a děvčata dosahují v dlouhodobých soutěžích v rámci práce s počítači předních umístění v rámci celé republiky.
V chystaném školním zákoně se mají uskutečnit podstatné změny, bude kladen důraz na práci s informacemi. Od počátku se zúčastňujeme projektu Kalibro, který umožňuje kontrolu vědomosti žáků formou testů s možností srovnání výsledků v rámci celé republiky. Tento způsob zjišťování vědomostí má připravit žáky na to, aby uměli používat základní znalosti v nových situacích. V drtivé většině jednotlivých předmětů i ročníků naše výsledky převyšovaly celonárodní průměr. Robert Konečný dokonce v matematice dosáhl 100% úspěšnosti, což se podařilo jenom několika žákům v republice.
V celonárodní soutěži Matematický klokan byli Tomáš Glac a Lukáš Augustýn nejlepší v okrese s maximálním počtem bodů.
Žáci l.stupně se dlouhodobě zúčastňují soutěží a projektů pořádaných okresní hygienickou stanicí, Brontosaurem Mikulčice, Požární ochranou a dalšími okresními i místními společenskými organizacemi a v nich kromě diplomů za čelní umístění získávají i pěkné věcné ceny.
Žáci 2.stupně se připravovali pomocí testů z dějepisu, zeměpisu, němčiny a angličtiny na návštěvu Vídně, kde se učili orientovat v cizím prostředí s využitím znalostí cizích jazyků, prohlédli si Vídeň a navázali nové kontakty.
Podle televizní show se pořádal na l.stupni Školní risk. Byl zaměřen na zajímavé problémy z oblasti českého jazyka, matematiky, prvouky, přírodovědy i vlastivědy. Podobná soutěž několik let probíhala i pro žáky 2. stupně, vyvrcholením bylo školní finále.
Pracovníci školy nejsou lhostejní k sociálně patologickým jevům naší společnosti, tím spíše, že škola je součástí monstrózního sídliště. V oblasti prevence se mimo vyučování dlouhodobě děti zúčastňují řady programů. "Motýl - aneb výlet trochu jinak" má dětem přiblížit prvky výchovy ke zdravému životnímu stylu, vést je k toleranci a úctě ke každému člověku. Projekt "Prožít mládí bez talárů" se zabývá problémy žáků, řešením konfliktů a vede žáky k pocitu odpovědnosti o rozhodování. "Peer program" demonstruje škodlivost návykových látek nejen pro lidský organismus, ale pro společnost vůbec. I další programy vedou k budování sebedůvěry dětí a k pocitu sounáležitosti. Těmito akcemi je sváděn úspěšný boj se záškoláctvím a negativními jevy, které děti obklopují.>
K tradičním a oblíbeným akcím, které stmelují třídní kolektivy a vedou k bližšímu poznání se navzájem, patří školy v přírodě. Na různá místa na Moravě i v Čechách každoročně odjíždí až 2/3 tříd a dětí. Přes čtyřiadvacetihodinovou službu vyučující dobrovolně a ochotně umožňují dětem poznat v průběhu školního roku zcela jiné a zdravější prostředí.
K rozvoji zájmů a zálib vedou i volitelné a nepovinné předměty, které se každoročně podle přání dětí a možností školy obměňují.
Vyvrcholením prezentace školy na veřejnosti od roku 1995 bývá školní akademie, která se koná v prostorách před budovou školy. Až dvouhodinový pořad ukazuje pestrou paletu dětských zájmů a má vždy u rodičů velký úspěch. Veřejnost pozná děti z úplně jiného pohledu a nevychází z překvapení z toho, co chlapci a děvčata předvádějí.
Činnost školy je pochopitelně ještě pestřejší a zajímavější. Kdo z dětí má o smysluplnou činnost zájem, vždy ve škole pro sebe něco najde.
Počet oddělení školní družiny se v posledních letech ustálil na šesti. Kapacita oddělení je plně využita, děti se zúčastňují celé řady kulturních i sportovních akcí, společně s vychovatelkou se starají o estetický vzhled školy a zábavnou formou si odpočinou po školní práci.
Od září 2000 se součástí školy stal Školní klub na Koupelní ulici, který navštěvují žáci všech hodonínských škol. Sdružuje pravidelnou činnost kroužků s pravidelnými měsíčními akcemi i jednorázovými programy. Soustavně se práce zúčastňuje kolem 200 dětí, další chodí na akce dle svého výběru.
Zájmová oblast
V rámci prevence proti negativním jevům a k vyplnění volného času dětí od počátku začalo pracovat 12 zájmových útvarů, z toho 10 sportovních. V posledních letech dosahuje počet kroužků téměř tří desítek, stále značně převažují sportovní kroužky. Již v prosinci 1993 pří škole vznikl SK Očov, který se stal součástí Asociace školních sportovních klubů. Denně v odpoledních hodinách pracuje v kroužcích přes třetinu žáků, čímž je kapacita našeho zařízení plně obsazena.
Postupně se škola stala největším organizátorem sportovních soutěží v okrese. Pořádala okrsková, okresní i regionální kola ve stolním tenise, florbalu, košíkové, odbíjené, nohejbalu, vybíjené. Vyvrcholením pořadatelské činnosti bylo republikové finále ve stolním tenise jednotlivců a družstev v únoru 2000, které bylo po stránce organizační, sportovní i společenské vysoce hodnoceno všemi účastníky, hosty i představiteli AŠSK. Škola je pořadatelem turnaje dospělých v odbíjené, turnaje ve stolním tenise pro neregistrované hráče, spolupořadatelem sportovních her Města Hodonína, o jarních prázdninách se pro děti z celého města pořádá Sportování na Očově.
Děti se pravidelně zúčastňují propagačních sportovních akcí k olympijskému dni, olympijského běhu přátelství, plavecké soutěže měst, běhu T. Foxe, Zátopkova maratónu a mnoha dalších soutěží.
Cílevědomá práce s dětmi se promítá i ve výsledcích našich mladých sportovců. Desítky diplomů a pohárů jsou vzpomínkou na úspěchy ve stolním tenise, florbalu, kopané, atletice, vybíjené, odbíjené, košíkové, nohejbalu, hokejba1u, plavání i dalších sportech.
Dlouhodobě úspěšní jsou naši stolní tenisté, kteří za 10 let činnosti získali desítky medailí z přeboru okresu a regionu, vlastní i zlaté medaile z mistrovství republiky. Dnes jsou již Lubomír Žiga a Libor Vaculovič členy Sportovního centra mládeže v Ostravě.
Z kolektivních sportů dosáhli největších úspěchů florbalisté, kteří se stali třikrát mistry ČR. Na všech těchto prvenstvích se podíleli Jiří Wagner, Eduard Vašek (nejlepší obránce), Stanislav Ingr, Petr Obdržálek (nejlepší hráč i střelec), Martin Ištvánek, Vlastimil Marek a Pavel Koli.
Družební styky
Od roku 1993 konáme pravidelné sportovní a kulturní styky se ZŠ Senica, Mudrochova ulice. V prvních letech jsme se pravidelně střídali v pořadatelství sportovního setkání chlapců a děvčat 2.stupně. Podzimní soupeření probíhalo v Senici, jarní v Hodoníně. Později jsme přidali sportovní utkání dětí l.stupně, opět se střídavým pořadatelstvím. Na programu jsou atletika, košíková, odbíjená, florbal, kopaná, stolní tenis a plavání. Společné soutěže pro mladší žactvo byly rozšířeny i na zábavnou formu soutěžení v modelování, ve výtvarném umění, ve vědomostním kvízu a v matematice na PC. Proběhlo i společné soustředění v Liptovském Mikuláši s návštěvou okolí. Sportovali i pedagogové obou škol. Při společných akcích jsme zjistili, že problémy obou samostatných republik jsou prakticky stejné. V některých letech došlo ke tří nebo čtyřutkání, protože se přidaly školy z Moravského Sv.Jána a z rakouského Hohenau. Vloni jsme poprvé soutěžili v Hohenau. Zúčastnili jsme se běžeckých závodů v Sološnici, které jsou tradičním setkáním mladých běžců z celého Záhorí.
Vzájemná činnost nezůstává jen u sportu. Smíšený pěvecký sbor "Hviezdička" vystupuje na úvod naší školní akademie, naši žáci se zúčastňují senické vánoční akademie. Nepravidelně dochází i k jiným společenským akcím.
Materiálně-technické vybavení
Škola byla postavena podle projektu ze sedmdesátých let. Původně 24 třídní budova byla předělána na 27 třídní. Během výstavby díky pochopení investora došlo k dílčím úpravám projektu a další změny se uskutečnily v prvních letech provozu.
Kromě kmenových tříd jsou ve škole i odborné učebny. Od začátku provozu to byly posluchárny fyziky, chemie, přírodopisu, laboratoř, hudebna, školní dílny, cvičná kuchyně.
V září 1995 byl vybudován kabinet speciální pedagogiky pro děti se specifickými poruchami učení. O prázdninách v r. 1996 byla vybudována sluchátková jazyková učebna, která dala výuce cizích jazyků novou dimenzi. Druhá jazyková učebna byla dána .do provozu o čtyři roky později. Tentokrát bez sluchátkového zařízení, s počítačem, meotarem a promítacím plátnem. Začátkem školního roku 1998/99 začalo vyučování v počítačové učebně, která vznikla repasováním darovaných počítačů z Obchodní akademie Hodonín. V dalším roce byl upraven rozvrh hodin tak, že v rámci volitelného předmětu, nepovinného předmětu, kroužku a částečně i v běžných hodinách navštěvovaly učebnu všechny ročníky. Nutnost pořízení druhé počítačové učebny zatím není dořešena.
Velmi dobré podmínky jsou vytvořeny pro sportovní vyžití žáků. Škola má dvě velké tělocvičny a změnou projektu byl vytvořen i gymnastický sál. Tělocvična je v permanenci do večerních hodin: dopoledne patří povinné tělesné výchově, odpoledne kroužkům AŠSK a večer městským sportovním organizacím. V prvních dvou letech byl dobudován sportovní areál pro atletiku a kolektivní sporty: hřiště na košíkovou, florbal, vybíjenou, dálkařský a vrhačský sektor, sprinterská rovinka. Všude jsou položeny umělé povrchy.
Po sedmi letech provozu byla vybudována poslední část školy. Až třetí zastupitelstvo uznalo, že nutnou součástí školy je i víceúčelové hřiště. V říjnu 1999 byl otevřen areál se 3 volejbalovými, 2 basketbalovými a 1 tenisovým hřištěm. Lze zde hrát i kopanou a florbal. Hřiště je využíváno v odpoledních hodinách obyvateli sídliště. Konají se zde družební, školní, okrskové, okresní a regionální kola v řadě sportů, probíhají tu i Hodonínské sportovní dny.
Školní jídelna zahájila provoz až po otevření učebnového pavilonu. Podle neustále se měnicích hygienických potřeb plynoucích z nových vyhlášek je permanentně měněna její funkčnost. Osvědčil se automatizovaný systém objednávání, vydáváni a vyúčtování školního stravování.
Červencové záplavy roku 1997 postihly i naši školu. Celý sklepní prostor byl zatopen tlakovou vodou a celková škoda přesáhla dva miliony korun. V listopadu byly rekonstrukční práce ve sklepě dokončeny - byla ošetřena zdiva proti plísním, provedeny nové omítky, vybetonovány podlahy s příslušným nátěrem, provedena veškerá izolace. Byla provedena rekonstrukce směšovací stanice, telefonního spojení i elektrické energie a plynu. Naštěstí byla škola pojištěna. Využili jsme i peněžního daru od Združenia miest a obcí Žitného ostrova.
Ještě před nastěhováním na Očovskou byla naším detašovaným pracovištěm i část budovy bývalého OV KSČ na Horních Valech. Bylo zde umístěno 8 tříd l.stupně tak, aby tvořily celek. Na základě usnesení Rady města Hodonína jsme v červnu 2002 pracoviště vyklidili. Škola na Očovské dokázala za 10 let své existence svými výsledky, že má i v budoucnu možnost poskytnou svým žákům vše, co ke svému zdárnému všestrannému vývoji potřebují.